Zlatý řez 40 KRAJINA / LANDSCAPE
Co je vlastně krajina? Na tuto otázku můžeme dostat řadu různých odpovědí podle toho, koho se zeptáme. Zemědělec, lesník, ekolog, právník, politik, umělec nebo architekt, každý z nich chápe krajinu trochu jinak, vidí ji z odlišného úhlu pohledu své profese. V praxi je ovšem zapotřebí, aby se tito všichni (a ještě mnozí další) dohodli na nějakém společném pojetí hodnot, které pro nás krajina má a které chceme v krajině podporovat a rozvíjet. Na krajinu můžeme nahlížet jako na přírodní prostředí s jeho početnými ekologickými vazbami, můžeme vidět její ekonomický potenciál, uvažovat o jejím zemědělském nebo třeba rekreačním využití, můžeme ji pozorovat prostě jako krásnou formu - a za tím vším si uvědomujeme ještě něco, co je ale nejtěžší definovat: symbolický a emocionální aspekt krajiny jako životního prostředí člověka.
Tvorba krajiny jako komplexní architektonický úkol je námětem tohoto čísla Zlatého řezu. Jako úvod do tématu otiskujeme esej Kristiny Hill, která se pokouší lokalizovat pozici současné krajinářské architektury mezi vědou a uměním, plánováním a designem. Šíři záběru současné krajinářské tvorby naznačuje trojice významných – a navzájem radikálně odlišných - evropských realizací z poslední doby. První je rekonstrukce krajiny s historickou pamětí, dějiště klíčové bitvy mezi Římany a Germány na počátku našeho letopočtu, od renomovaného architektonického ateliéru Gigon Guyer. Následuje poetická revitalizace rozsáhlého důlního areálu v severovýchodní Francii na krajinářský park v režii Catherine Mosbach, v jehož středu se nachází pobočka muzea Louvre od ateliéru Sanaa. Třetím projektem, jehož autory jsou amsterdamská krajinářská kancelář H + N + S ve spolupráci s výtvarným umělcem Paulem de Kortem. je funkční adaptace krajiny v blízkosti letiště Schiphol, jejímž cílem bylo snížení zvukové zátěže blízké obce.
Původní teoretické příspěvky v tomto vydání Zlatého řezu zahrnují rovněž celou škálu témat. Složitost problému aktivní tvorby krajiny ve velkoměstském měřítku postihuje příspěvek Martina Kubeše, zabývající se taxonomií krajiny v Metropolitním plánu Prahy. Vlastní metodu popisu krajinných forem vytvořili i Barbora Ponešová a Jan Foretník v rozsáhlém teoretickém projektu Krajina jako dílo. Nyní otiskujeme jejich dílčí příspěvek, zabývající se analýzou traumatizované krajiny moravsko-rakouského pohraničí a možnostmi její obnovy. Otázkami ochrany kulturní krajiny jako historického dědictví se dlouhodobě zabývá Milena Hauserová. Navrhuje pro analýzu historických krajin originální metodu, vycházející z paralely se stavebněhistorickým průzkumem budov. Další příspěvek představuje interdisciplinární výzkumný projekt, jehož cílem je rekonstrukce historické krajiny Šumavy v podobě datového modelu. Aktivní tvorbě budoucí krajiny se naproti tomu věnuje příspěvek Kláry Salzmann s případovou studií příměstské krajiny na jižním okraji Prahy. Toto vydání Zlatého řezu uzavírá esej Martiny Sedlákové, která analyzuje pojetí architektonického prostoru ve vztahu ke krajině v díle Franka Lloyda Wrighta.
OBSAH
Kristina Hill: Souvislost: věda, paměť, strategie
Annette Gigon a Mike Guyer: Museum Park Kalkriese, Osnabrück
Catherine Mosbach, Kazuyo Sejima, Ryue Nishizawa: Louvre Lens Museum Park
H + N + S Landscape Architects: Buitenschot Land Art Park, Hoofddorp
Martin Kubeš: Krajina a krajiny v Metropolitním plánu Prahy
Milena Hauserová: Obhospodařovaná krajina
Barbora Ponešová a Jan Foretník: Místa bez vědomí. Strategie obnovy jihomoravského pohraničí
K. Horníčková – I. Gogolák – L. Grasse – K. Paclíková – M. Preusz – J. Trejbal – Š. Zifčák: Krajina dat. Virtuální rekonstrukce ztracené Šumavy
Klára Salzmann: Obnova a plánování krajiny. Krajinný plán obce Vestec
Martina Sedláková: Wrightův architektonický prostor: Dvojí čtení krajiny a přírody
CENA: 150,- Kč